Víte, kdy se stalo šumivé víno obligátním nápojem pro novoroční přípitek? Je to tak samozřejmá součást loučení se starým rokem, že se zdá, že tomu snad bylo odjakživa. Historie vína s bublinkami je však poměrně krátká, vzniklo až v 17. století a ještě ke všemu omylem.
Jako mnoho jiných slavných a užitečných vynálezů vzniklo dílem náhody. Stalo se tak v 17. století v oblasti Francie zvané Champagne, když se sklepmistrovi zželelo zbytku vína, které se nevešlo do sudů, a tak je stočil do lahví a uzavřel korkovou zátkou. Původní z nouze ctnost vyústila po čase jednak ve značný šok, když lahev při odzátkovávání mocně bouchla, jednak v příjemné překvapení, když víno zajímavě pěnilo a perlilo. Tato pastva pro oči byla ještě umocněna příjemnou chutí. Francouzi, kteří jak známo rádi dobře jedí a pijí, mívají nějaké perlivé víno na stole každou chvíli. Pro se omezovat jen na SIlvestra a neřídit se jejich vzorem?
Šumivé víno – opravdu jenom bublinky?
Podstatou šumivého vína neboli sektu je tzv. druhotné kvašení, které probíhá v zazátkované lahvi (za všechno vlastně vděčíme kroku, který byl v době “objevu” šampaňského žhavou novinkou). Při něm vzniká oxid uhličitý a právě ten je zodpovědný za onu již zmiňovanou vizuální a zvukovou parádu. Není to ale zdaleka všechno, přítomnost bublinek má co dočinění s chutí.
S oxidem uhličitým je totiž také přítomno jisté množství kyseliny uhličité, a ta způsobuje, že naše chuťové buňky vnímají víno jako méně sladké, než ve skutečnosti je. Znamená to dvě věci:
- Pro chuťové specifikace pro sekt proto platí jiné limity než pro tzv. tichá vína. Existuje hned 7 kategorií od extra brut (zvlášť tvrdého), jehož obsah cukru se pohybuje mezi 0 – 6 gramy na litr, až k doux (sladkému), kde je v jednom litru moku více než 50 gramů cukru. Tak sladké víno by v tiché nepěnivé podobě mělo možná méně příznivců, ale v bublinkové variantě vůbec nepůsobí přeslazeně.
- Protože – jak jsme si právě vysvětlili – se v sektu snese více zbytkového cukru, není těžké vyrobit vynikající nápoj s nižším obsahem alkoholu. Standardně mívají šumivá vína 11 až 13 % alkoholu, ale vynikající jsou i devítiprocentní, což by o tichém vínu žádný vinař neprohlásil.
To pravé je pravé šampaňské
Odlišit speciální výjimečnou událost od standardního setkání či oslavy je mimořádně jednoduché. Na takové situace je určeno pravé šampaňské – tedy šumivé víno z kraje, kde perlivý nápoj vznikl. Oblast Champagne poněkud paradoxně není jinak vínu příliš zaslíbená, chladnější podnebí způsobuje nižší cukernatost hroznů, proto tamní víno chutná opravdu trochu jinak a je opravdu velice Jeho unikátnost se odráží i na ceně, která do jisté míry zohledňuje “jen” značku, ale každý milovník nebo milovnice bublinek by jej měl alespoň jednou za život ochutnat.
Vcelku uspokojivé náhražky
Pro nějakou významnější příležitost lze za poloviční či třetinovou cenu ve srovnání s pravým šampaňským gurmánským jazýčkům včetně mužských doporučit různá brut cuvée (směsice odrůd) a sekty v červené variantě, která je méně obvyklá, ale neobyčejně lahodná. Protože Francie je Francie, tak zvuk mají tak ze spřátelených francouzských vinařství, která vyrábějí sekty “šampaňskou” metodou.
Pro běžné každodenní pití je hodí sladší a méně alkoholové druhy, takové to “dámské pití” blížící se italskému frizzante. Velmi dobře je umí právě Italové.
Snídejte šampaňské?
Jedna populární herečka a velká milovnice šumivého moku jeden čas provozovala cukrárnu s názvem “Snídejte šampaňské”. Že podnik neměl dlouhého trvání, svědčí o tom, že šampaňské k snídani se příliš nehodí. Ke všem ostatním příležitostem ale už vhodné je.
Pili jste někdy víno z oblasti Champagne?